Sacrimony (Angel of Afterlife)

Každý den trávím škrábáním do zdi.
Je to jako nekonečná noc.
Pravda se ztratila a možná ji nikdo nikdy nenajde.
Jako stíny z mé pantomimy.

Když se celý svět sejde na poslední hostině,
bude existovat někdo, kdo mi uvěří?
V mé pokřivené mysli se ozývají hlasy.
Je to skutečnost nebo jen sen?
(Ztrácím snad rozum? Nebojím se, má milá.)

Zazpívej mi, anděli posmrtného života, tak mě uklidníš.
Mate mě zamlžená mysl.
A všechno zlo proměň v dobro nebeským světlem.
Odpusť mi můj obětní rituál.

Prozraď mi, co říkají, že bych měl znát.
Pověz mi každičký detail.
Zařiď, aby se mi pravda jevila jako vzdálené vzpomínky.
Jako snímky na stříbrném plátně.

Všechno se to vysvětlí.
Pravda vyjde najevo.
Tohle si navždy budem dlužit.

Zazpívej mi, anděli posmrtného života, tak mě uklidníš.
Mate mě zamlžená mysl.
A všechno zlo proměň v dobro nebeským světlem.
Odpusť mi můj obětní rituál.

A teď mě nech o samotě.
Zbav mě vzpomínek.
Nechci nic vidět, nechci nic slyšet.
Nechci myslet na tu lež, která mě pronásleduje.

Všechno se vysvětlí.
Ale nikdo neuslyší mé svědectví.

Jsem tvým andělem posmrtného života, který tě uklidňuje.
Tichem ve tvé zamlžené mysli.
A až se zlo promění v dobro nebeským světlem,
budu tvým svědectvím.

Zazpívej mi, anděli posmrtného života, tak mě uklidníš.
Mate mě zamlžená mysl.
A všechno zlo proměň v dobro nebeským světlem.
Odpusť mi můj obětní rituál.

(Kolo kolo mlýnský,
za čtyři rýnský.
Kolo se nám polámalo,
mnoho škody nadělalo.
Udělalo bác!)