Dlouhá pláž

1. Stála na břehu tvář anděla, nahá v písku pobřeží.
Z pásma dešťů sem nocí letěla vyplout létem z otěží.
A chlapec, co vedle ní stál v ranním přílivu krále vod,
řekl: mami, chci jak táta být Tvůj lodivod.

R: Dlouhá rovná pláž podá žár a sůl,
v ní umí dávno číst jak v novinách,
Je zlatá plná slunce co káže půl dlouhá rovná pláž
na slunečních hodinách.

2. Náhle cítila jak voní vřes, kde cinká kostelík,
její dívčí svět kdysi změnil kněz a dnes ví o kolik.
A chlapec, co do písku psal v ranním přílivu krále krás,
řekl: mami, chci jak táta být Tvá zeď i hráz.