Poštou holubí

1. Byl podzimní čas a volal mě hlas
stromů, hor a tůní,
strakatý kalhoty a sešlý boty
vyvanuly vůní všech táboráků,
padlejch soumraků, písniček a kvítí,
moc jsem nepřemýšlel, vzal jsem tornu a jel,
rychlík ještě chytím.

R: Ráno, poštou holubí
pošle psaní za tebou tvůj blázen.
Ráno, ještě lesy spí,
sova stánek zavírá, už svítá.

2. Spal jsem pod převisem a zdál se mi sen
o všech, co tu nejsou, staří kamarádi,
co se už nevrátí, naproti mi nejdou.
Zbylo vzpomínek pár, jak ohně žár
do očí se vpíjel, zvonky u závor,
když vlak za obzor s rachotem nás míjel.