Zůstáváš (věnováno Moně Lise)

Kolem proud řeky zapomění,
čas jednooký král,
místo štítu kalendář.
Kolem proud řeky zapomění,
a ty tiše čekáš dál,
nezestárne tvoje tvář.

Tajemství v očích a na rtech smích,
a v srdci lehký hřích,
těm co bloudí hledáš skrýš.
Tajemství v očích a na rtech smích,
kroky dobrých, kroky zlých,
těm co bloudí odpouštíš.
Když se trůny kácejí a lásky jako stráž,
na povel se střídají a ty zůstáváš.

Zůstáváš a řeky zapomění
plynou kolem tebe dál.
Zůstáváš a Leonardo zranil čas,
když maloval tvou tvář.
Ty zůstáváš.

Tisíce hříchů a jeden kříž,
ty se tiše usmíváš,
všem, co s časem soupeří.
Tisíce hříchů a jeden kříž,
v očích navždy slunce máš,
tvůj čas nikdo neměří.
Když se trůny kácejí a lásky jako stráž,
na povel se střídají a ty zůstáváš.

Zůstáváš a řeky.....
........Ty zůstáváš.