Pocit sváteční

Já městem chodím sem a tam,
je neděle a nikam nechvátám.
Ač právě nemám límec ani šaty salonní
tuším, že si náramnou dívku nakloním.
Záhy nakloním.

Vždyť já v sobě nosím pocit sváteční,
ó jak zázračný,ó jak výřečný.
Proč mě všichni přehlížejí ví jen bůh,
vždyť nejsem vzduch vážení,
proč jste neteční?
Jen v den, kdy v sobě nosím pocit sváteční.

Můj den zas dneska nemá děj,
však času ještě víc než habaděj.
Ač nejsem králem krásy, ani králem komiků,
krásná dívka přede mnou nemá úniku.
Nemá úniku.

Jé vždyť já v sobě nosím pocit sváteční,
ó jak zázračný,ó jak výřečný.
Proč mě všichni přehlížejí ví jen bůh,
vždyť nejsem vzduch,vážení,
proč jste neteční?
Jen v den,kdy v sobě nosím pocit sváteční.

Hm, proč mě všichni přehlíží,
kdo ví proč jste neteční,
v den kdy nosím v sobě pocit sváteční.