Vánoční strom

Když vánoční strom do tmy září,
mír dětem chtěl bych přát.
Ať všem jen důlky v tvářích
začnou náhle úsměvem hrát.

Když vánoční strom do tmy svítí,
já domů chvátám rád.
Tam stále, stále cítím vůni dob,
kdy býval jsem mlád.

Avšak dům znám, kde jinak to bývá,
nemá tam každý co si přál.
Kluk se s pláčem do tmy dívá,
na tu lásku, co chtěl, čeká dál.

Sbor: Když vánoční strom do tmy září
K.G: On zůstal s mámou sám
a ptá se s vážnou tváří,
kdypak táta vrátí se k nám.

Sbor: Když vánoční strom do tmy září.

K.G: Ať všem jen důlky v tvářích
začnou náhle úsměvem hrát.

Sbor: Když vánoční strom do tmy září.

K.G: Já stále, stále cítím vůni dob,
kdy býval jsem mlád.

Avšak dům znám, kde jinak to bývá,
nemá tam každý co si přál.
Kluk se s pláčem do tmy dívá,
na tu lásku, co chtěl, čeká dál.

Sbor: Když vánoční strom do tmy září.
K.G.: On zůstal s mámou sám
a ptá se s vážnou tváří,
kdypak táta vrátí se k nám.