Kovbojův nářek

Když v Laredu tenkrát jsem v ulicích brouzdal
když v Laredu tenkrát jsem poprvé byl
já kovboje zahlíd, byl přikrytej plátnem
tím běloučkým plátnem co studí jak jíl.

Ať píšťaly kvílí a bubny v tu chvíli
ať zadrnčí v pohřebním průvodě mým
tam v údolí u nás mě přikrejte hlínou
jsem mladičkej kovboj a chybil jsem vím.

Šest hazardních hráčů ať veme mou rakev
šest kovbojů zazpívá nad hrobem mým
a vemte mě na hřbitov, zahažte hlínou
jsem kovboj a hodně jsem chybil, já vím.

Šest veselých kovbojů ponese rakev
šest nejhezčích dívek mě doprovodí
a kytici růží mi na rakev dejte
ať hroudy tak prudce mě neuhodí.