Svět se hroutí sám

Jak se špína valí řekou

voda nemá kudy plout

tou jedovatou stokou

plavem spolu



Večer přikryjem se dekou

pokud najdem čistý kout

a ráno prázdnou loukou se vydáme dolů



Tak přes den brodíme se bahnem

kdy se těšíme na tu noc

kdy navzájem si zahnem – ne ale moc
to není technologický kolaps

ne, ne, náš svět se hroutí sám



A jak se slunce v kouři ztrácí

zdá se, že jsme slepí dost

když hledáme své nebe

jenom tak pro radost

tam nevede žádná cesta, jednu najdem

mimo vesnic a města

je nám fajn



To není problém těch, co se hroutí

ne, ne, náš svět je dál, náš svět je dál

náš svět se hroutí sám