Balada pro Šogu

Bylo mu sedmnáct tak jako Vám
Říkali mu Šoga byl zrovna sám
Vzal tedy přítele na motorku
Jedou se vykoupat co v tom horku

Voda, vzduch, pohoda co nevidět
Ve Lhotě zábava, musíme jet
Tak zase plný plyn a budem dál
Ale co ten ten auťák, kde se tu vzal?

Rána, pád, výkřiky a pak už nic
Sanitka stojí kus od Janovic
Po chvíli odjíždí dva kluci v ní
Co se jim to stalo sami neví

Refr.:
Sedmnáct vážení, překrásnej věk
U nohou ležel mu náš malej svět
Radost a přátele, to chtěl jen mít
Životem úspěšným na plno žít

Pak přišlo úterý ten smutnej den
Ze špitálu zpráva vylétla ven
Né, to není pravda, řekni, že ne
Nechce se uvěřit, to není možné
Lubor zvaný Šoga sedmnáct měl
Dnes ráno v šest hodin navždy odešel

Refr.:
Sedmnáct vážení, překrásnej věk
U nohou ležel mu náš malej svět
Radost a přátele, to chtěl jen mít
Životem úspěšným na plno žít

Nikomu nebylo to vůbec fuk
Lubore ty jsi byl bezvadnej kluk