Proč

Stejně jako dva a tři bude vždycky pět, tak každýmu se jednou zhroutí jeho skvělej svět. Jednou prostě příjde ten blbej den, co Ti vezme všechno a zanechá jenom sen. Tohle poznal jsem taky a nechci nikdy víc. V hlavě mám prázdno, nemám tam prostě nic. Nejhorší je na tom, že už se to nedá vrátit, ty věci, co jsem nechtěl nikdy ztratit. Ale musím jít dál a začít zase znovu, jsem poučenej a na to přísahám Bohu. Všechno začalo přímo na Štědrej den, byl jsem v tvojem obětí a nechtěl jsem nikdy ven. Bylas ten nejlepší dárek v tom nejlepším papíře a nejlepší obraz toho nejlepšího malíře. Bylo mi jedno kolik na nás kouká lidí, klidně ať tu mou hvězdu na nebi všichni vidí. Každej Tvůj úsměv, každý Tvoje pohlazení, mě teďka bolí jako Boží umučení. Zasáhlas mě pohledem jak Amorův šíp, s žádnou jinou holkou mi nikdy nebylo líp.

Proč jsem vždycky myslel, že mě doopravdy chceš, Proč jsem byl tak naivní a nepoznal tu lež? Proč na Tebe tolik otázek mám a Proč pořád zjišťuju jak málo Tě znám?
Proč jsem vždycky myslel, že mě doopravdy chceš, Proč jsem byl tak naivní a nepoznal tu lež? Proč na Tebe tolik otázek mám a Proč pořád zjišťuju jak málo Tě znám?

Bylas prostě jiná, lepší než všechny kolem. Já byl velkou hostinou a Ty prostřeným stolem. Bylas krásnou sochou na opuštěným dvorku, měl jsem Tě strašně rád, až do kosti morku. Nebojím se tohle přiznat, cítil jsem lásku. Tenhle krásnej cit, kterej visí na provázku. Neměl jsem pro Tebe slova, neměl jsem potřebu. Měla jsi to stejný a já cítil jsem úlevu. Pak jsi řekla "Chci Tě" a já byl v sedmým nebi, měl jsem z Tebe pocity plný touhy a něhy. Ale jak šly dál, já začal zvolna chápat, že asi oba v tom začínáme tápat. Já nechtěl zjišťovat, čí to byla vina, ale nervozita se nás držela jak špína. Třeba jsem moc žárlil a třeba dělal chyby, ale teď už je pozdě, zbylo mi jenom KDYBY. Pak přišel ten den, ta vyjebaná hádka, moje hlava byla plná, jako městská skládka. Byla plná lítosti a nervů a asi proto měla tak brutální vervu. Pak jsi řekla jednu větu, co mě tak moc ranila, položila na kolena a úplně zničila. Lituju toho, že jsem Tě kdy poznal, jen touhletou větou teprv moje depka začala. O hodinu později už se procházím po venku, moje tajný přání je mít kouzelnou sklenku. Aby byla plná nápoje času a lásky, toho který umí vrátit starý vrásky. Jediná věc mi zbyla a to jsou moji kámoši. ??? ??? se topil v sračkách po uši. Jsou pro mě něco jako světlo na konci tunelu, kamarádi slibuju, na Vás se nevyseru.

Proč jsem vždycky myslel, že mě doopravdy chceš, Proč jsem byl tak naivní a nepoznal tu lež? Proč na Tebe tolik otázek mám a Proč pořád zjišťuju jak málo Tě znám?
Proč jsem vždycky myslel, že mě doopravdy chceš, Proč jsem byl tak naivní a nepoznal tu lež? Proč na Tebe tolik otázek mám a Proč pořád zjišťuju jak málo Tě znám?

Teď přichází noc a moje slzy schnou, já pochopil, že nejsem jenom sračkou ubohou. A budu se rvát a chytat další šance, nenechám už na sebe házet další srance. Musím teď vstát a jít HipHopem k cíli, nebojím se překonat už ani osmou míli. Kámoši mě podrží a za to jsem jim vděčnej, pomáhaj mi splnit ten můj sen neskutečnej.

Proč jsem vždycky myslel, že mě doopravdy chceš, Proč jsem byl tak naivní a nepoznal tu lež? Proč na Tebe tolik otázek mám a Proč pořád zjišťuju jak málo Tě znám?
Proč jsem vždycky myslel, že mě doopravdy chceš, Proč jsem byl tak naivní a nepoznal tu lež? Proč na Tebe tolik otázek mám a Proč pořád zjišťuju jak málo Tě znám?