Kejklířův Zmar

Já oslí kuklu mám, k mým rolničkám patří smích,
a smích slyším všude znít, jak procházím světem tím,
světem, který rád tak se chválí sám,
že jen k bláznům mám důvěru jít.

Drápy skal, bytosti bez duší,
svět přízraků, mlčení moruší,
v ovzduší kouzel, čar zahlédnu pokaždé ten tvar,
svůj vlastní škleb, zrcadla střep, kejklířův zmar.

Pár frašek umím hrát, a k oslavám patří žert
a čert je má figura, ta nestvůra, kterou dám
rozhřešení vám - vrahům, nevěstkám,
úspěch mám a svět je, jak má být.

Bůh ví, že mám už s maskou srostlou tvář, věru mám,
stín v duši, věčný strach, vždyť i ve fraškách,
co mám rád, se vás začínám bát.

Drápy skal, bytosti bez duší,
svět přízraků, mlčení moruší,
v ovzduší kouzel, čar zahlédnu pokaždé ten tvar,
svůj vlastní škleb, zrcadla střep, kejklířův zmar.

Drápy skal, bytosti bez duší,
svět přízraků, mlčení moruší,
v ovzduší kouzel, čar zahlédnu pokaždé ten tvar,
svůj vlastní škleb, zrcadla střep, kejklířův zmar.