Příběhy

Nad horkým čajem přemítám,
chladivé ráno zvolna stárne,
mlha se ztrácí a já znám
příběhy dávné, příběhy dávné, příběhy dávné.

Tak jako bájné Šahrazád
tisíc a jedna noc mi zbývá,
vzpomínky nechám chvíli spát,
jen vítr zpívá, jen vítr zpívá, jen vítr zpívá.

Perly se na dně schovají
a z dlaní vyčteš lidské dráhy,
na pravdu písně nehrají,
nakloní váhy, nakloní váhy, nakloní váhy.

Tóny jak stěhovaví ptáci
letí ze strun výš,
na třísky staré mýty kácí,
břehy mezi námi náhle leží blíž.

Dál pramen čistou vodu dává,
každý může pít,
tóny pak jako dravá láva
dál krajinou bloudí, stále s důvěrou svítá,
teď písně mohou znít.

Příběhy každý v sobě chrání,
staví vlastní hráz,
myšlenky nekonečnou plání
jako ptáci krouží, zůstávají v nás.

Dál pramen čistou vodu dává,
každý může pít,
tóny pak jako dravá láva
dál krajinou bloudí, stále s důvěrou svítá,
teď písně mohou znít.