Jak jsi krásné neviňátko

Jak jsi krásné, neviňátko,
vprostřed bídy nebožátko!
Před tebú padáme,
dary své skládáme.

Já ti nesu dvě kožičky,
by zahřály tvé nožičky.
Já zas trochu mlíčka,
by kvetla tvá líčka.

Já ti nesu veselého,
beránka ze stáda svého,
s ním si můžeš hráti,
libě žertovati.

A co mi ti nuzní dáme?
Darovati co nemáme.
My ti zadudáme,
písně zazpíváme!

Pastuškové mu dudají,
zvuky dud se rozléhají,
slavně dudy dují,
všichni prospěvují.