Vzpomeň si

Krásná moje milá, mám tu pro tebe pár slov
Rány se mi nehojí, a už to bude skoro rok
Neříkej žes zapomněla, sama by jsi kecala
Všechno co jsi řekla, já vím že jsi nelhala

Když jsi byla u mě, nechtěl jsem tě pustit
Když jsi byla jinde, já jsem to chtěl ukončit
Když jsi na mě promluvila, byl to pro mě jako sen
O to víc mě bolí, když nechceš semnou ani ven

Jenom chvíly vzpomínej, jak my dva se poznali
Stála jsi tam sama, a nohy se mi klepali
Než jsem dostal odvahu, zajít s tebou promluvit
Stál už tam jinej, všechno ti chtěl rozmluvit

Když tě vidím po roce, všechno je mi strašně líto
Copak ty to neslyšíš, nekonečně velké ticho
Mojí chybou skončil vztah, já se ti chci omluvit
Za ty všechny chyby, proč musela's to ukončit

____

Po tom všem tu sedím, a deprese mě provází
provází mě životem, všechna sílá dochází
Vzpomínám na okamžik, kdy říkala's mi slova
Miluji jen tebe, říkala's mi dokola

Za stolem tu sedím sám, píšu tyhle řádky
vrazilas mi kudlu do zad, prosím vrať se zpátky
Chodím na místa, kam sme často chodívaly
jenom ty a já, z mostu jsme se dívaly

Miluju tě strašně moc, slýchával jsem pořád
A kde jsi teď? vidíme jen vztahu rozpad
Kapuce, brýle, a nevnímat okolí
Každá myšlenka na tebe, u srdce zabolí

Zeptám se tě jak se máš, ironicky mám se skvěle
Nemůžeš mít srdce, není možné, fakt to nejde
Jak to po tom všem, děláš jako kdybych nebyl
Věř že po tom zážitku, kéžbych radší nežil

____

Jen si vzpomeň na chvíle, jenom ty a já
My dva spolu navždy, copak ti nic neříká
Mě to všechno ničí, a nechci už žít dál
Objímáš tam jiný, proč já se tolik bál

Asi tvoje práce, střídat kluky na potkání
Jsi jak tělo bez srdce, to ti asi nevadí
Tobě asi nedochází, jak si vážit přátelství
Ty sis toho nevážila, všechno mě u srdce bolí