Texty písní La Dispute A Letter

A Letter

Zobrazit překlad písně ›

Skrýt překlad písně ›

Everybody wants a reason for everything.
It’s so much easier with someone or something to blame.

I’ve always struggled at the root of the problem.
Has it been absence or my constant lack of defense?

I’ve never spent a lot on finding a remedy.
I guess I figured that it hurt for a reason.
I guess that’s why I’ve always turned to writing it down.
Not just in stories, but the letters in between.
And I guess that’s why it haunts the pages of everything-
to self-examine.

I think the thing is that I shut off from everything.
From friends and family and my own ambitions.
From having fun.
I just shut off from everything.

Self-defeating? Yeah, probably.
But I don’t know that I had total control over it.
And I’m not sure it even matters why.

Sometimes things happen and you can’t do anything.
Plus, I’m the only one who deals with it anyway.
So if everyone could do me a favor and
just put their fingers down
I’d-and keep your mouths-

Sorry. I know I seem angry.
I’m not, I…I promise. I just know I did this to me.
And I will deal with it accordingly.

And I don’t need opinions from those never a part of it.
Don’t need them pointing out my problems, they’re mine.
Don’t need reminders, I know better than anyone.

And yeah, I know, I should be finding another way.
I know that I should be out seeking a substitute.
But just forgetting never really made sense to me.

So I haven’t been.

Do I feel embarrassed about it?
I think you know the answer to that.
I think you’d probably feel a little bit embarrassed for me,
wouldn’t you?

I know I should’ve moved on ages ago, been happy already,
but it’s never been that easy for me.
Or maybe it was me that made it so hard.

I know I’ve only ever tried a handful of times
to sever this thing torturing me.
It never got me anywhere, with anyone.
No friendship or hobby, no lover’s bed worked.

But looking back I maybe never tried hard enough,
and it is my fault.

Maybe I never tried at all
Každý chce ke všemu důvod.
Všechno je mnohem jednodušší, když máš na co nebo na koho svalit vinu.

Já se vždycky zasekl už u kořene problému.
Mohou za to jen výpadky, nebo rovnou trvalý nedostatek síly na odpor?

Nikdy jsem toho příliš nevěnoval hledání nápravy.
Možná jsem jenom přišel na to, že ta bolest měla důvod.
A možná proto jsem se vždycky rozhodl, že o tom napíšu.
A to nejen příběhy, ale i prosté dopisy.
A asi proto to straší na všech stránkách a nutí k sebepoznání.

Nejspíš jde o to, že se všeho straním.
Přátel, rodiny a mých vlastních ambicí.
Zábavy.
Straním se prostě všeho.

Sebedestrukce? Ano, nejspíš.
Ale ani nevím, jestli jsem nad sebou vůbec někdy měl plnou moc.
A ani si nejsem jistý, jestli na tom záleží.

Někdy se věci stanou a nic s tím neuděláš.
Navíc, já jediný se tím zabývám.
Tak kdyby mi všichni mohli prokázat laskavost a
strčit si prsty...
já bych-a buďte zt-

Pardon. Vím, že vypadám naštvaně.
Nejsem...přísahám. Jenom vím, že si tohle dělám jenom já sám. A podle toho se s tím taky vyrovnám.

A nepotřebuji názory těch, kteří o tom vědí kulový.
Nepotřebuji, aby řešili mé problémy. Jsou moje.
Nepotřebuji nic připomínat, já sám to vím nejlíp.

A vím, že bych měl zkusit hledat jinou cestu.
Vím, že bych se měl poohlížet po náhradě.
Ale jen tak zapomenout - to mi nikdy nedávalo smysl.

A tak jsem to nedělal.

Stydím se za to?
Myslím, že ty odpověď znáš.
Myslím, že by ses za mě taky styděla,
nebo ne?

Je mi jasné, že jsem to měl pustit z hlavy už dávno a touhle dobou už být parádně šťastný,
ale tak jednoduché jsem to neměl.
Nebo jsem si to prostě jenom ztížil.

Uvědomuji si, že jenom párkrát jsem se zkusil zbavit
tohohle pocitu, který mě mučí.
S nikým jsem se nikam nedostal.
Žádné přátelství nebo koníček, ani postel milenky nefungovaly.

Ale jak se tak ohlížím, tak si říkám, že jsem se možná jenom dost nesnažil a že je to moje chyba.

Možná jsem se prostě vůbec nesnažil.
Interpreti podle abecedy Písničky podle abecedy