Duha

Jak na půl den, jak tichej sten
Se mi zdáš má lásko
Jak modrá pláň a na ní spousta vran
modrejch jak poraněný ráno

Ty pleteš cukr s moukou
a já mařínku vonnou s loukou
láska neláska jen cinkáš smutným hlasem
mě vlas za vlasem padá
nerada či ráda v tom se všem vyznat mám
popletl sis lásku

S duhou co se ztrácí, co po dešti se ztrácí
můžu,můžu si tě lásko splést
Dotknout se tě nejde,hned máš ostny ven
Jsi jak tajemnej, tajemnej klid R.E.M.

Pořád do kopce jít, jen stoupat nejíst a pít
A hledat na souvrati jestli už jdeš
Jestli si soumrak nebo kopřiva a lež
Tak si nás popletl a nevím proč nerozumím