Stmívá

Když město spí, lidi sní
a já letím za tebou
Nebeskou krajinou
tvé kroky mě povedou
Když ležím nahá
měsíční svit mi vlasy protéká
Na chvíli padám
sny ke mně přicházejí z daleka

Stmívá se tak to bývá
roste v nás síla
co se v nás skrývá
když je tma

Když město spí, lidi sní
a já letím za tebou
neklidné myšlenky
jako stín se rozplynou
Polibkem plachým
vyletí jako saze s komína
K tobě se vracím
Najednou stříbrná je krajina

Stmívá se tak to bývá
roste v nás síla
co se v nás skrývá
když je tma.