Když sem šel z Hradišťa

Když sem šel z Hradišťa z požehnání,
potkal sem děvčicu z nenadání.
Neznala mě, poznala mě,
červené jablůčko dávala mně.

Že sem byl šohajek nerozumný,
vzal sem si jablúčko z ručky její.
To jablúčko je kyselé,
a moje srdénko zarmúcené.

Neber si šohajku, co kdo dává,
z takových jablúček bolí hlava.
Hlava bolí, srdce svírá,
všecko cos miloval, konec mívá.