Vzpomínka

Vzpomínka je klíč, a Tvoje pouto s minulostí,
a snaha vrátit zpátky, ty časy dávno pryč,
který se už nevrátí, zbyly jenom vzpomínky,
a na depky pilulky, vzpomínka je celek,
ale každej předmět, sám za sebe samostatně,
by Ti mohl vyprávět, vyprávět svůj příběh,
co se týká Tebe, vyprávět Tvůj příběh...

Vzpomínám na hezký, chvíle který odchází,
nechci aby odešly, trvaj jenom krátce,
a hned zase mizí, vzpomínky na chvíle,
kdy sedělas mi na klíně, a ze světa velkoměsta,
skládala jsi srdce, vzpomínky na chvíle,
kdys objevila led, a zkoušela jak klouže,
bylo to naše výročí, tenkrát ten den,
vzpomínky na dny, kdy jsem tě teprv poznával,
budoval svý sny, ty bylas prostě krásná,
vzpomínky na čas, čas stravenej spolu,
kurva chci to vrátit, prožívat to znovu...

Vzpomínám na hezký, chvíle který odchází,
trvaj jenom krátce, a hned zase mizí,
vzpomínám na hezký, vzpomínáme všichni,
pak vytáhneme pistole, a píšeme svý osudy,
vzpomínám na hezký, tak jako Ty,
otázkou však zůstává, jestli tě to zlomí,
bo jestli chceš jít dál, vzpomínka a pistol,
a lev na mý pěsti...

Každej má svý vzpomínky, máme je oba,
já i Ty, ty dobrý nebo zlý,
žádná z nich se neztratí, a napořád tu budou,
dobrý lidi odchází, a zbydou jenom vzpomínky,
dobrý lidi odchází, pryč nebo pod zemí,
zbydou jenom vzpomínky, ty dobrý nebo zlý,
a žádná z nich se neztratí, vzpomínky na dětství,
na chvíle bez starostí, vzpomínky na dětství,
tenkrát jsem ještě nechápal, proč se rodiče rozvedli...

Vzpomínky jsou jediný, co ti nikdo nevezme,
vzpomínky jsou jediný, co navždycky ti zbyde,
vzpomínky jsou jediný, co nakonec ti zbyde,
krásná holka odejde, a vzpomínka zbyde,
a bude tě bolet, co bych řekl na závěr,
mrdám na tvý vzpomínky, a na posteli pistoli,
zvednu jí a pudu, si zpátky slávu vydobít...