Po lásce toužím

Jsem víla zraněná a v ranních mlhách se loudám
Já už vím, co to znamená, když z poháru lásky chci pít
Jsou slova plamená, která mé srdce trápí
Tam za zdí cesta kamenná a po ní já musím jít

Já po lásce dál, nesmírně toužím
A tak mi nezbylo nic, než do světa jít
Přešla jsem sedmero řek, a přesto se soužím
Copak chci tak hrozně moc, jen pro lásku žít

Mám šaty za tolar a ve vlasech kvítky růží
Pán bůh mi za to dal, znamení odkud kam jít
Mou cestu zmapoval, kdo hledá, najde i ztrácí
Ty jsi své srdce okoval a mezi nás postavil mříž

Já po lásce dál nesmírně toužím
A tak mi nezbylo nic než do světa jít.
Přešla jsem sedmero řek, a přesto se soužím
Copak chci tak hrozně moc jen pro lásku žít

Mám kamenný džbán, je plný lásky
A z něho každičkej den, napít ti dám
Jsem slunečný den, tvá sbírka básní
Panenka, která ti jen, svůj život dá