SMS

Nevnímáš a snad nevidíš,
že já si v sobě stavim mříž,
a pod ní ještě pevnou zeď.
To je má odpověď.

Tak žádnej řev a žádnej pláč,
a žádnej děsnej srdcerváč.
A žádný scény zoufalý,
co tě povalý.

Nechci řvát tu jak husa pitomá (pitomá)
to si fakt lásko nechám na doma.

Kdo to řek, snad ne já, asi já,
že je láska krásnej cit.
Láska bodá jako nůž,
tak ať táhne, už chci mít klid.

To si piš, vzpomínám,
na tvý řeči prolhaný.
Ty jsi těžkej pohodář
a já brečím si do vany.

Nevnímáš a neslyšíš,
že spadla klec a bouchla mříž.
Co tvý řeči úžasný,
jak to bylo překrásný.

Tak už běž a nech mě bejt,
srdce v háji, z mozku prejt.
Co jsem nechtěla, to mám,
spi si sám...

Nechci řvát tu jak husa pitomá, pitomá,
to si fakt lásko nechám na doma.

Kdo to řek, snad ne já, asi já,
že je láska krásnej cit.
Láska bodá jako nůž,
tak ať táhne, už chci mít klid.

To si piš, vzpomínám,
na tvý řeči prolhaný.
Ty jsi těžkej pohodář
a já brečím si do vany.

Tak žádnej křik a žádnej pláč,
scény nebudou,
abys mi ještě vyčítal,
že žil jsi s obludou.

Tak žádnej křik a žádnej pláč
a žádný běsnění.
Když budu řvát, blbnout na kvadrát,
tak se nic nezmění.

Já mám jen teď, žádný pak,
přejel's mě jak náklaďák.
I když je to pochmurný,
tvý city smetu do urny.

Neskučím jako pes,
na hrob ti tesám SMS.
Můžeš lásko klidně spát,
Chcípni, když mě už nemáš rád.

Kdo to řek, snad ne já,
že je láska krásnej cit.
Láska bodá jako nůž,
Tak ať táhne, už chci mít klid.

Neskučím jako pes,
na hrob ti tesám SMS.
Můžeš lásko klidně spát,
chcípni, když mě už nemáš rád.