Forgiven

Zvuk srážek, které ztrácí na významu a zastavení, jež bíle-tmavé pleti.
Květiny už zemřeli.
Horečka, která sleduje slabě vaše rty.

Tiše, ať si připomeneme jedno po druhém, pojďme si promluvit.
Jsem tady,nebreč, už to nemám nikomu za zlé.
Ještě jednou, zkusme odpouštět.
V pořádku?

Vzpomínám na karajinu a závratě.

Na poslední den jsem si nějak, jako je tato, aby nedošlo k vymýcení váš úsměv
V zájmu nezapomeňte.
K tomu, stačí jen nepohřbít tvé srdce.
Jen bych si přál jít do světla.

Zatímco cítím přetékání slz a této lásky.
Budu spát hluboko po prodloužení moře.

Nehlučný, bude rozostření.
Němý, bude konec světa.

Další nový déšť, květiny kvetou.