Návrat

každý tě hned pozná a chtěl by slyšet příběh tvůj
i když oči k zemi klopí a z jejich tváří slyšíš stůj
i když tě nevítají chlebem a kdosi kámen opustil
jsou zvědaví cos prožil a kde si všude byl
proč si vzpomínám na chvíli,když si odtud odešel
táta oháněl se pěstí a máma v slzách bohužel,
když se člověk zlostí dozlí a žárem vzteku vyschne pláč,kdo by čekal,že se vrátíš,
kdo by tušil co si zač
huauhauha,kdo dal tvé tváři přítmí
huauhau,kdo zkrotil pýchu tvou
řekni kam ses tolik hnal
rudý hřebec ztratil cval
a jestli u nás tady zůstaneš a nebo půjdeš o dům dál,půjdeš o dům dál
snad ti návrat zamkl ústa,však tvé oči nemlčí,
když chce člověk zůstat němý,očím těžko poručí
tak si pročítám tvůj příběh,a nahlas tlučou hodiny
každá doba má své činy,každá má své hrdiny
huauhau...
...půjdeš o dům dál
někde v dálce řady křížů mořský vítr ovívá
tam,kde při dunění hromů chlapec v muže dospívá
při zpěvu zbraní sluky tančí,ve zkrytu nocí až k svítání,kam jsou lidé schopni zajít,bývá trpké poznání,ted' už vím,kdo dal tvé tváři přítmí
vím jak kdo zkrotil pýchu tvou,
už vím kam přestal plout,kde hrdý hřebec ztratil
soud a,možná měl bys tady zůstat ale měl bys mlčet dál,měl bys mlčet dál