Pouta

když mysl rozední za oknem špinavým
mi tlukot kolejí čas vykrátí
v duchu se bráním pravdám zpívaným
a zkouším volnost opratí
na týden do světa studentských starostí
hluboko po kapsách teplo s ploten máminých
pak v cizím městě pocit malosti
k čemu jsou oči zavřený,k čemu jsou oči zavřený
poslouchám sny zbyly jí
nežli hejna ptačích mláda't z hnízda vzlétnou
nežli hříbě svojí klisnu opustí
poslouchám ,když se pouta přepnou
co se honí v hlavách starců šedivých,
když to poslouchají o rozcestí mém
ani v moudrých knihách stokrát přečtených
se nedočtu co s načatým dnem
co s načatým ránem,na kom spím životem
poslouchám zpěv z perutí nežli hejna ptačích
mlád'at z hnízda vzlétnou
nežli hříbě svoji klisnu opustí
poslouchám,jak se mám než se pouta přepnou