ŠUMAVA

Tam, kde dědkové dohoblovali
veverka ve větvích šišku svou hryže
tam, kde fotři pučálku dojedli
červotoč prolézá dřevěné kříže.
Paznehty, mozoly, dřeváky žebráků
kapradí zakrejvá ruiny baráků.
Boláky, postroje, žernovy, okovy
vichřice zpívá, že všichni jsou hotovi.

Chmurno jest na horách, chmurno je žít
Šumavan v brlohu nucen je pít
po kýblech bylinný likér tam leje
zatímco stará už na sabbat spěje.

Zpuchřelé fěrtochy, bochánky mechové
Antýgla nad Kvildou úplněk šmíruje.
Zažloutlé obrázky nad ložem svatebním
mokvá už nebožtík a ona mokvá s ním.
O sladké pohádce, životě na horách
roubené chaloupce blíže hvězd
proletář zasněný leží teď na marách
masařka sedá na havíře pěst.

V potoce blyští se zrnéčka zlatá
hora je protkána chodbami durch
plamének kahanu a střelná vata
údolím zaznělo tlumené "žuch".
Truhlářův sirotek z Čeňkovy pily
závalem v Kašperkách mysl svou moří
štola je černá a prkno je bílý
hoblík už bělavé kadeře tvoří.