Andrea Vzpomínání

1 Sloka

Vzpomínám na to jak to bylo všechno krásný
jak jsem měl ještě v hlavě hodně věcí jasných
škoda pro mně veliká že se to vypařilo
že se mi to z hlavy pořádně vykouřilo
nechápu to vůbec čím však to mohlo být
připadám si prostě jako bych stratil štít
stále nevím ještě co se to vlastně stalo
proč se mi to tak špatně všechno poskládalo
Karviná je pěkné město maj tam dobré diskošky
škoda že bych tam však propil své poslední ponožky
holky jsou tam v skutku pěkný to je teda fakt
rád bych nějakou poznal zažil s ní pěkný akt
potkal jsem už hodně holek ale ne tu pravou
nevím jestli to nebude náhodou mou povahou
byli velmi hezké leč já se nechytal
bylo mi totiž jasnýže bych určitě něco schytal
týden co týden to takhle marné bylo
až jsem si řek dost aby se to změnilo
proč mám takovou smůlu že mě Andrea nechce
chvíli jse měl naději že by to šlo s ní lehce
rád bych s tebou bejby v kleci ještě někdy pařil
několik pěkných zážitku při teto chvíli zažil

2 Sloka

Už skutečně nevím co si mám vlastně počít
zda už raději nemám pod jedoucí auto skočit
všechny žhavé předpovědi rychle pominuly
te naší schůzce domluvené se prostě vyhnuly
měl bych se s tím raději hodně rychle vyrovnat
nesnažit se v tomhle tom někomu dalšímu dorovnat
ted už pouze vzpomínám jak to u Vlka bylo
lépe bych to strávil kdyby se mi to snilo
líbila se mi přitom od prvního pohledu
za týden jsem chtěl pařit s ní zmrazila mě do ledu
byla to pro mě rána s jakou jsem nepočítal
pak mi rychle došlo jak jsem se přepočítal
od té doby uplynuly více jak tři měsíce
ale bolest přetrvala nezmizela o nic více
byla jsi pro mně jediná se kterou jsem chtěl být
o tebe jsem bojoval a nenechal se zbýt
všechna snaha vůči tobě byla však bytečná
ty sis toho nevážila nebyla mi za to vděčná
jenom ještě nechápu proč ses mi vyhýbala
proč jsi mi celou zprávu tehdy do očí nevsypala na konec mého příběhu bych chtěl ti něco říci
že jsi pro mně Andreo neskutečnou svící