Imaginárium (+ Radimo)

Představuju svoje imaginárium lidem, žijem, v zemi za zrcadlem, představujeme si nepředstavitelný věci, bez citu pro obrazy nikdy neuvidíš kompozici, kterou bys měl vidět, ale proč vidět něco, co nechceš, lehce změníš, to co není vidět běžně, stačí zmizet v králičí noře, pro Bermudskej trojúhelník v sobě máme každej kapku moře.

Nahoře je nekonečnej vesmír, lidi ale stárnou a zapomínaj dětství, se sobectvím a vážnou tváří zahazujou hračky, že prej si dospěláci hrát už nesmí, ten kdo nespí tak nesní, nesmírná blbost, já mám radost z maličkostí a velkou starost o pohádky na kterejch jsem vyrost, na dost místech ten pohádkovej les už zarost a dost z těch princezen se už dávno vdalo, a co já? i tu půlku království mi něco vzalo, jednou za rok je nám o rok víc a o rok blíž k momentu, kdy to přijde samo, Damoklův meč nám krájí chleba, maže ho Ramou, aby nám to sousto klouzalo do krku trochu líp, na mou duši musíš jít občas trochu mimo, aby tě bavilo na tom světě žít.

Představuju svoje imaginárium lidem, žijem, v zemi za zrcadlem, představujeme si nepředstavitelný věci, bez citu pro obrazy nikdy neuvidíš kompozici, kterou bys měl vidět, ale proč vidět něco, co nechceš, lehce změníš, to co není vidět běžně, stačí zmizet v králičí noře, pro Bermudskej trojúhelník v sobě máme každej kapku moře.