Proč?

Příběh o dívce co milovala svýho kluka!
Jeho tvář, byla pro ni vším! Koukala mu do očí, nechytal jí splín. Měla radost když viděla ho smát se, radostná chvíle krátká však zdá se.
Pohledy si měnili tisickrát do hodiny,
usměvy na tvářích stály když ty dva se pořád smáli! Pořád smáli!
Pak však něco klukovi v jeho hlavě cvaklo, řekl jí : Konec lásko dal sem ti všechno. Jí se to nezdálo, mohla se i štípnout, život je dlouhej, pro ni ne bez něj!
Kráčela si po ulici, hlavu měla v dlaních, jak má teď žít? vždyť je všem pro smích! Všem pro smích!
Po její krásny tváři slzy se kutálejí, i když říká ne, prosit se nenechají.

Proč?, proč?, proč? Proč jí to udělal? Navždy jí svou stopu na srdci zanechal.
Proč?, proč?, proč?, nemá jí ani rád? Miluje ho nadevše..není kamarád!

Na některý otázky, není odpověd, tahle holka ale chtěla tu svou hned! Řekl jí má jinou, tohle slyšet nechtěla! Facka letí vzuchem, do cíle doletěla. Rudá skvrna, jeho tvář zbarvila, možná že mu srdce, celí, zbělalo do běla! Konečně zjistil co udělal za chybu, chce za ní běžet, chytit jí za ruku! Neví kde je, někam mu zmizela,
ví to moc dobře! Něco si udělá! Běží jak blázen,
ve zmatku ve strachu! Bojí se oní! Bojí se o ní!
Bojí se o ní! Bojí se oní! Dívka stojí, pod ní sto metrů, sto metrů nad zemí, sto metrů nad smrtí!
Nebojí se skočit, vše pro ní skončilo, rychleji v životě, srdce jí nebilo!

Proč?, proč?, proč? Proč jí to udělal? Navždy jí svou stopu na srdci zanechal.
Proč?, proč?, proč?, nemá jí ani rád? Miluje ho nadevše!..není kamarád!

Půlnoční hodina, právě teď odbila, minutu před ní, holka svůj život skončila!
Nechtěla začínat poslední den bez něho, on priběhl pozdě, teď se dívá na tělo! Bezvládnou tvář znovo ještě jednou políbí, zavře jí oči, ať jeho slzy nevidí!
Miluju Tě šeptne, ještě naposled! Miluju Tě!
Pak, zmáčkne pistol spoušť, a padne, vedle ní, hned!