Dajána

1. Tam, kde leží věčný sníh, tam uslyšíš dívčí smích,
tam, kde můžeš jenom snít, věrnou lásku těžko mít,
přece ta zem dívku má, je malá a je sama,
krásné jméno má, Dajána.

2. Lidé o ní říkají, že je v lásce nestálá,
ona ale potají jediného v mysli má,
na toho, kdo klid jí vzal, dnem i nocí čeká dál,
krásná, bláhová Dajána.

3. Ten, kdo klid jí navždy vzal, odešel si bůh ví kam,
Dajána má v srdci žal, žije marným vzpomínkám,
předstírá-li ve dne smích, pláče v nocích bezesných
krásná, bláhová Dajána.

*: Srdce, které zastesklo si, s úsměvem teď žal svůj nosí,
stále čeká, čeká dál, o-o, o-o, o-o-o-o-o-o-o-o-o.

4. Ospalá jde ulicí, nezbaví se lásky pout,
sny, jež voní skořicí, sny, jež nelze obejmout,
Navždy bude sama snít, nenalezne nikdy klid,
krásná, bláhová Dajána.