Splynul

splynul na chvíli s davem
a teď se snaží odejít zadem
a najít nějaké místo
kde by snad bylo čisto

uprostřed takzvaného kypícího života
opouští ho pozvolna poslední jistota

všichni se tváří mile
jsou to pro něho těžké chvíle
tak se taky tak tváří
lampiony do noci září

ve frontě na poště se složenkou v ruce
je mu už jasné že není kam utéct

a večer když sedí v kině
s její rukou ve svém klíně
nemyslí najednou na nic
tuhle chvíli by nevyměnil za nic