Prostá

Smutek stojí tiše ve dveřích,
odcházíš a slzy jako hráchy mi stékaj potvářích.
Nemám už tě ve svým náručí,
kde chybí láska, není síla, která poručí.

Všechno je tak jasný, i když krutý zdá se být,
prostou lásku nemůže hned poprvý nikdo mít.

Ref) Prostá, jako život, co nevychází,
prostá, jak zbytečnej dlouhej flám,
prostá, jako bílej padlej sníh,
prostá, jako krásnej, nezkaženej dětskej smích,
je tak prostá.

Každá růže trnů spousty má,
do se bojí trochu přivonět, ten krásu nepozná.
Smích a štěstí střídaj doby zlý,
a nám nezbejvá než tiše stárnout, o lásce víme svý.

Ref) Prostá, jako život ...