Úděl už svůj znám

Angelika: Lásko já jsem zoufalá, vždy jsem tajně doufala, že mohla bych být tvá.

Nicolas: V okolí se povídá, za koho se jedeš vdát, ten grázl neplítvá. Velmi bohatý, však jak čert rohatý, kulhá stár škaredý.

Angelika: Co si počít mám teď úděl už svůj znám, je tak lásce vzdálený.

Nicolas: Plač lásko ztracená, vůle otců zvrácená nám staví pevnou hráz.

Angelika: Miluj mě ať vzpomínám, že první dotek patřil nám, pak příjmu osud snáz.

Oba: Dejme pryč tu hráz.