Dieffenbachia

Dieffenbachia
(Chalupa / Chalupa)

Z růžové zahrady je slyšet dětský smích
zámecká děvčátka prohání bílý míč
nejmladší s korunkou šťastně se usmívá
v té chvíli netuší, v čem osud spočívá
starosti jiných nevnímá
na to snad dítě právo má...

Obloha tmavne, mraky se stahují
ohnivé blesky děvčátka varují
svou milou hru dávno už nehrají
ve svoji postýlce bezpečí hledají
jen stará hradba kamenná
ví, co tahle bouře znamená...

Ref.:
Neboj se Sarah, dceruško nejdražší
nesmíš tak dlouho sama toulat se do noci
myslel si otec - zlé sny ji strašily
netušil, že moci tajemné ožily...

Sólo

S posledním zahřměním mraky se rozplynou
neznámý pohyb otřásá krajinou
uprostřed zahrady kořeny zapouští
přežít na úkor jiných se pokouší
k oknu se tiše posouvá
ke spící Sarah promlouvá:

Krásko až dospěješ, stihne tě krutý trest
v kamenné hrobce tvé květy budou kvést
láskou a něhou život je nasycen
jen ve tvých dlaních jeho zánik je zachycen
marně se listí zbavit chceš
dieffenbachií zůstaneš!

Ref.:
Neboj se Sarah, dceruško nejdražší
nesmíš tak dlouho sama toulat se do noci
myslel si otec - zlé sny ji strašily
netušil, že moci tajemné ožily...