Finále

Dom, dom, dom, dom, dom, dom. Adéla paraparapau
M. Absolonová: Já jsem kytka, kterou Darwin ještě nemoh znát. Pánem tvorstva, prý se kytka,chá, zřídka může stát. Na planetě, zvané Země, počal nový druh. K světu mám se, čile, zjevně, nestvořil mě Bůh.
Nové stélky bujně trčí, pěkně do délky. Móda, která frčí, to jsou, to jsou malé Adélky.
S každým novým dnem, já tisíc nových květů mám. Vícehlasý zpěv se line všude, kde chřtán mám.
Dubi dubi dam, dubi dubi dam. Dubi dubi dam, dubi dubi dam. Dubi dubi dam, dubi dubi dam.
Dubi dubidu wau wau. Dubi dubidu wau wau. Dubi dubidu wau wau...já si zazpívám...tybyduvapapa tavydupapa
Teď chci vaše srde, plíce, játra, všechno vhod. Květy, to jsou pijavice, vy jste další chod. Mozek z lebky ještě horký, do dvou doušků dám. Já mám ráda tyhle fórky, chřtán svůj otvírám.