Banepane

ARTUŠ:
Zatím radím vám
jen v dobrém, pane.
Velectěný,
ustupte mi z cesty!

LANCELOT:
Dovolte, bych se
vám zasmál, velectěný,
též i můj kůň!

ARTUŠ:
Banepane,
vám se něco stane,
velectěný,
ustupte mi z cesty!

LANCELOT:
Ó jaký to
velectěný panovník,
jaký to král!

SPOLU:
Hej, juhou
a kdo z nás dvou,
kdo z nás se podvolí?
Hej, juhou
a kdo z nás dvou
teď couvne zpět?

SBOR:
Hej, juhou
a kdo z vás dvou,
kdo z vás se podvolí?
Hej, juhou
a kdo z vás dvou
teď couvne zpět?

LANCELOT: Ať vystřídají žvásty už činy...

SBOR: Boj, páni, žádné třesky plesky!

LANCELOT: Meče místo nás ať hovoří...

SBOR: Ať hovoří...

LANCELOT: Ať vystřídají čistý nebe blesky...

SBOR: Boj, páni, žádné třesky plesky!

LANCELOT: Ať proudí krev, ať teče z vás...

SBOR: Ať teče z nás...

ARTUŠ:
Už dost,
proč mám být
vrah tvůj?
Už dost,
proč ty lvi
dřímou?
Já ptám se:
je to náš úkol
z Boží vůle rytířů?

Proč mám,
proč mám
hned stínat?
Proč mám,
proč mám
smrt vzývat?
Ať tvůj meč
slouží jménu,
k věčné slávě rytířů!

Buď náááš... Jedním z nás...

LANCELOT:
Tebe jsem hledal, pane,
dlouho hledal,
pane kouzelného meče!

ARTUŠ:
Buď nááš... Jedním z nás...

LANCELOT:
Jako by si to osud přál,
stát po vašem boku,
staňte se mým přítelem,
ne míň.

SBOR:
Zůstaň, zůstaň,
zde je tvoje místo!

LANCELOT: Přísahám, chci být jedním z vás!

SBOR:
Zůstaň, zůstaň,
zde je tvoje místo!

LANCELOT: Věrnost má zradě zláme vaz!