Dál nelze závěť psát

ARTUŠ:
Plamen mi zmírá,
rána už nejsou vděčný.
Víra jen bloumá!
Jde snad k hrobům
věnce plést?
Plamen mi zmírá,
nejsou mý síly věčný.
Smrt holkám
i měly mě svést.

LANCELOT:
Chlap šel a kouká:
bláznem byl
ve hrách věčných.
S tíhou teď zkoumá
led tak tenkej,
tenkej led.

ARTUŠ:
Úzkostně souká
svý zprávy
o nevděčných.
Přátelství
chce zpátky a hned.

SPOLU:
S poutí tmou omšelé
vnímá, že sní jak blázen.
Plamen, co málem zhas'
chce jak dřív
k ohňům nést.

ARTUŠ:
Kříže svý stloukám...

LANCELOT:
Nájem jsem ztratil právem.
Přátelství
mě prosím nech nést.

SPOLU:
Dál není zájem spát.
Dál nelze závěť psát.
Já peklu toužím vzít
plamen svůj i hřích.

Dál není zájem spát.
Dál nelze závěť psát.

Vím, čas je dát
zbroj válečným psům.
Vím, čas je dát
zbroj válečným psům
i lvům.

Dál není zájem spát.
Dál není důvod hrát.
/: Dál nelze závěť psát. :/

Vím, čas je dát
zbroj válečným psům.
Vím, čas je dát
zbroj válečným psům
i lvům.

Svým mrtvým spásu dát.
Svým živým vášeň dát.
Svým vraždám vrátit řád.