Stůj, nebe hladový

GINEVRA:
Já mám jen šat, jen šátek svůj
Já mám jak víš svůj dech jenž léčí
Dávno mě už trápí úděl tvůj
Dám ti všechno co snad skrývám

V žilách teď máš je prach a sůl
Já mám svůj stín jenž slunci pálit brání
V trávě s tebou toužím sklízet stůl
Dám ti všechno co snad skrývám

Stůj, nebe hladový
v korunách se blýská
Stůj, nebe hladový
chladná bude noc
Stůj, nebe hladový
mně po hvězdách se stýská

Ke mně pojď

ARTUŠ:
Kolem nás divný dojmy jdou
Však máme štít jenž šalbám šálit brání
To v trávě s tebou toužím snímat zbroj
Dám ti všechno co snad skrývám

Všechno zlý jde dál
však šancí bude teď méně

GINEVRA:
Všechno co snad skrývám
s chutí na tvůj oltář dám

ARTUŠ:
Všechno zlý jde dál
však šancí bude teď méně

ARTUŠ+GINEVRA:
Dám ti všechno co tu mám
co jen marně ukrývám

Budem svým sluncem i zrádnou tmou
Budem svým šílenstvím i lékem láskou
Budem svou smůlou i šťastnou hrou
Zbytek svých dnů tak i ten ti dám

Když v žilách proudí jen prach a sůl
máme svůj stín jenž slunci pálit brání
To právě s tebou toužím prostřít stůl
Zbytek svých dnů tak i ten ti dám

Stůj, nebe hladový
v korunách se blýská
Stůj, nebe hladový
chladná bude noc
(V korunách se blýská)
Stůj, nebe hladový
mně po hvězdách se stýská
Stůj, nebe hladový
ke mně prosím pojď