Tak to bylo

Kam zmizel dům co na předměstí stál
útulnej bar a za ním malej sál
u starejch rozviklanejch stolů
my sedávali spolu tam kdo měl ruce hrál

Džúboxy v koutě ještě nestály
písničky od boku se hrávaly
když z nocí dělali jsme rána
byl jako bílá vrána kdo první šel by spát

To byl čas kdy jenom pro nás se točil svět
a jeden druhýmu tu neměl co závidět
my jenom zpívali na mravy nedbali
a ten kdo měl přes třicet byl kmet

Hostinská psala účet na tácky
desítky čárkou křížkem dvanáctky
čas tenkrát nebyl naším pánem
my připíjeli ránem všem narozeným dnům

Pak tiše zaklapli jsme futrály
u baru chvíli mlčky postáli
poslední hvězdy venku hasly
i slunci bylo jasný že večer jsme tu zas

To byl čas kdy jenom pro nás se točil svět
a jeden druhýmu tu neměl co závidět
my jenom zpívali na mravy nedbali
a ten kdo měl přes třicet byl kmet
a usnula řeka a usnula kytara jen tak ze spaní díky