Praštěná láska

Mám z tebe hlavu jako klícku pro ptáčky
a věř mi, jsou to muka,
a když se na čas ptávám kukačky,
tak mlčí, nezakuká.

Mám z tebe hlavu jako kouli skleněnou,
že unesu jí stěží,
a když se k tobě, lásko, nakloním,
tak mi v tý hlavě smutně a tichounce sněží.

Má praštěná lásko, půjdeme spát,
večer už přichází z polí,
budeš zas celou noc nádherně lhát,
potom za svítání hlava mě bolí.
Řeči máš krásný a slibů jezero,
sám věříš vlastnímu lhaní,
stejně tě ráda moc poslouchám, mizero,
k ránu, když mluvíš ze spaní.

Mám z tebe hlavu jako vázu hliněnou
a s prasklinou jak nitka,
až skončí tvoje věčný toulání,
možná zas ve váze rozkvete barevná kytka.

Mám z tebe hlavu jako klícku pro ptáčky
a věř mi, jsou to muka,
a když se na čas ptávám kukačky,
tak mlčí, nezakuká.

Má praštěná lásko, půjdeme spát,
večer už přichází z polí,
budeš zas celou noc nádherně lhát,
potom za svítání hlava mě bolí.
Řeči máš krásný a slibů jezero,
sám věříš vlastnímu lhaní,
stejně tě ráda moc poslouchám, mizero,
k ránu, když mluvíš ze spaní.