Konečně umírá

Vidím malé dítě ležet, pomalu umírá,
nikdo mu nepomůže, navždycky už bude sám.
Tenhle pocit dobře znám, dítě už umírá,
umírá s pocitem, že ho nikdo neměl rád.

Stékají mu slzy a má poslední přání,
držet svou holku za ruku a koukat na ni.
Umírá s pocitem, že někdo ho měl vážně rád,
alespoň s tou iluzí, když holka byla nevěrná.


REF.:
Leží sám pomalu umírá.
Vidí světlo, chytne se ho a už nedýchá.
Leží sám.
Leží sám.


Kouká na svý ruce, krev stéká mezi prsty,
život mu už nic neříká, on už chce umřít.
Sleduje svou ruku a cítí jak je chladná,
pomalu padá k zemi, on cítí jak je slabá.

Nůž od krve na zemi a vedle něho dopis,
zápěstí rozřezané a další život končí.
A já ho vidím ležet a on mě vidí stát,
poslední slova zněly: Tohle jsem si přál!


REF.:
Leží sám pomalu umírá.
Vidí světlo, chytne se ho a už nedýchá.
Leží sám.
Leží sám.

Leží sám pomalu umírá.
Vidí světlo, chytne se ho a už nedýchá.
Leží sám.
Leží sám.