Karla

Karla se dívala z okna a dívá se na město
to zrovna svítilo byl večer a v dálce byly hory
když je tma hory nesvítí
a Karla hrozně ráda pozoruje

Karla hrozně ráda hrozně ráda
hrozně ráda pozoruje
Karla hrozně ráda hrozně ráda
hrozně ráda pozoruje

Karla má ráda když se něco děje
takže se dívala z okna do oken toho svýho
ale ten její nebyl její takový případy se dějí
a Karla hrozně ráda

Karla hrozně ráda hrozně ráda
hrozně ráda pozoruje
Karla hrozně ráda hrozně ráda
hrozně ráda pozoruje

Byl doma a nebyl sám pod okny rostly divný stromy
a ten její sedí náhle na římse pak se mu rozkmitala postava
a spadl beznadějně dolů dolů dolů dolů dolů
roztáhnul ruce a odlít jako holub
kam letěl to Karla nevidí

Karla hrozně ráda hrozně ráda
hrozně ráda pozoruje
Karla hrozně ráda hrozně ráda
hrozně ráda pozoruje
Karla hrozně ráda hrozně ráda
hrozně ráda pozoruje
Karla hrozně ráda hrozně ráda
hrozně ráda pozoruje