Máci

Nad hlavou mraky z nich se sype déšť
když uvadnou máky věřím že někde seš
nad vyprahlou strouhou kde prudkej je sráz
a posedlý touhou aby všechno šlo snáz.

Aby až Slunce zajde nebyla tma
a ta bolest co tě tíží aby nebyla tvá
a hrst plná máku aby to nebyl hřích
a řev hladovejch ptáků aby už konečně z tich.

R:
Kráčíme dál planetou
s láskou v nás
přes spálený most
nad řekou padá hráz.

R:

Proč ledy tají ve vodu zas
a proč lidé se ptají jak zastavit čas
jak zastavit bídu když ztratili sen
a ztratili víru ve vlídnou zem.

2xR: