Píseň hraboše

Za zády máš obrysy města,
to štětí má tak jeden ze sta,
dojít až tam kde končí cesta,
tam kde je ráj, malý ráj.

Je lepší žít na dohled lesů,
lákadel míň a míň těch vašich stresů,
jestli se ptáš někoho na adresu,
tak prostě ráj, malý ráj.

Vesnice dál poklidně dřímá,
obilní lány zlátnou nám,
všechno tu má mírné klíma,
do města zpátky já nespěchám,
do města zpátky já nespěchám.

Na zádech dál, ležíš si v trávě,
tak to má být, myslíš si právě,
pohoda klid a žádná starost v hlavě,
no prostě ráj, malý ráj.

Tady se máš jak filmová hvězda,
bez práce jíš o čem se ani nezdá,
no řekni sám, kdo ti to dnes dá,
našli jsme ráj, malý ráj.

Vesnice dál poklidně dřímá,
obilný lány zlátnou nám,
všechno tu má mírné klíma,
do města zpátky já nespěchám.


Tolik ses bál zubů a drápů,
a všeho zlého, co se může zdát,
od pastí dál a mrakodrapů,
co by sis dál víc mohl přát,
co by sis dál víc mohl přát.