Někdo si píská

1. Večer když usínám, někdo si píská tmou,
u okna stojím, trochu se bojím, že skončí s ozvěnou.

2. Jaký měl asi plán ten zadumaný pán,
že touhle písní ukončil dnešní flám.

R: Někdo si píská ulicí k ránu písničku vzdálenou,
písničku z desek ohraných, s podivnou náladou,
někdo si píská a mně se stýská po prvních tanečních,
po pánu s knírem tam za klavírem, a venku napadal
sníh.

3. Když ráno rozzáří, poznám, že ráda jsem,
že klidně dneska ohraná deska přivítá nový den.

4. Vzpomínky odvanou, slunce mě pohladí,
a já se přiznám, že mi to nevadí.

R: Někdo si píská ulicí k ránu písničku vzdálenou,
písničku z desek ohraných, s podivnou náladou,
někdo si píská a mně se stýská po prvních tanečních,
po pánu s knírem tam za klavírem, a venku napadal
sníh.

R: Někdo si píská ulicí k ránu písničku vzdálenou,
písničku z desek ohraných, s podivnou náladou,
někdo si píská a mně se stýská po prvních tanečních,
po pánu s knírem tam za klavírem, a venku napadal
sníh.