Pramen (Prod. Inphy)

Yeah, yeah, yeah
Oukej...
Říká se, že jediná nemožná cesta je ta, na kterou se nikdy nevydáš.
Osud je mistr ve stavění překážek
a tohle je příběh o typovi na rozcestí,
takže poslouchej.

Na bedrech měl naloženo všechno, co jen moh'
vázal to pevně, aby se mu nerozjel ten stoh.
Od počátku věděl, že toho má děsně moc,
rodina se neptala, nevěděla o tom nic
kromě toho, že je synek pořád někde pryč.
Nechtěl je zklamat, kord když nad nim visel pořád bič.
A tak hledal dveře, ke kterejm měl v ruce klíč,
do krajin tvýho, v svojí duši ale dusil chtíč.
Rozumnej natolik, aby se rozhodl hned,
studium v dáli nebo hobby, co bylo jeho svět.
A teď řekni, co teď, za jakou cenu chtít
skloubit ty věci, naplno pro obě nejde žít.
Stíhat ten neklid a nestíhat ten klid,
je to, co nechce mít, ale rady ze všech míst
lítaj jak obnažený kurvy, co tě chtěj jen svíst
na svojí cestu a ty nevíš kudy jít.

Život je jak pramen, co si vždycky cestu najde.
Nestav mu hráze nebuď blázen,
Poslouchej to srdce, i když rozum zdá se pánem,
než se zavřou všechny skuliny pro cestu za snem.
Život je jak pramen, co si vždycky cestu najde.
Nestav mu hráze nebuď blázen,
Poslouchej to srdce, i když rozum zdá se pánem,
než se zavřou všechny skuliny pro cestu za snem.

Je to tak jasný, až to vůbec není jasný.
Judoucnost ti nedovolí nic víc než se zasnít.
Hodnoty se bijou o konvence starších
a myslí s motivací, někde všichni vyschlí.
Hejt na ty pravidla a lejstra,
co z tebe dělaj jenom pochybnýho mistra nad propastí.
Pokud si myslíš, že ještě pořád svíráš v hrsti střepy štěstí
a máš vizi, tak běž s ní,
než začneš zakopávat o trny a kameny
jako ten, co nakonec poslechl rady rodiny.
Po domluvě nechal ležet svoje sny.
Možná ti o něm někdo vyprávěl a možnás' to byl zrovna ty.
Nic není jistý, ale možností je vždycky víc,
přesto loterie štěstí nejde nikdy vstříc.
Vystoupil z rozjetýho vlaku, už nemá jiskru v oku a čeká, co ukáže osud.

Život je jak pramen, co si vždycky cestu najde.
Nestav mu hráze nebuď blázen,
Poslouchej to srdce, i když rozum zdá se pánem,
než se zavřou všechny skuliny pro cestu za snem.
Život je jak pramen, co si vždycky cestu najde.
Nestav mu hráze nebuď blázen,
Poslouchej to srdce, i když rozum zdá se pánem,
než se zavřou všechny skuliny pro cestu za snem.

Než se zavřou všechny skuliny pro cestu za snem.