Oslí můstky

Blízko tě mám dám si tě na papír
v čarách je směr, řád
cítím že spíš, já ale procitám
prázdný je stůl, džbán

Na oslí můstky už nevěřím
když se mluví a nemyslí též
než se naučím podávat chleba a sůl
dřív sám odejdeš


Neztratí ten kdo nic nehledá
kdo jen touží a nechce se vzdát
všeho pohodlí které sen ukolíbá
smím v něm nezůstat


Nechej mě jít stát budu opodál
silná jak štít z hor
Písek mě hřál s ním jeho bezpečí
chci nás znát víc, líp


Turecký měsíc se nedívá
noc je teplá a hřmí z oblaků
ze všech slavností nechám si ticho a mír
v písních žebráků