Víš?!

Víš..
Je to divný, ale pořád mam ten strach,
že to jednoho dne zabalim a zbude po mně jenom pach.
Možná je to proto, že jsem jeden z těch mladších
žiju si svůj klid a tak mi to prozatim stačí.

I když vim, že pár problémů by se tady našlo,
ale nikdy to moc daleko nezašlo.
Věř že neserou mě ti, kteří mi na nervy lezou
Asi bych neměl být povahou tak hodnou.

I když občas chytnu nervy,
a mluvim píčoviny,
tak mě prosim omluvte, mam chuť pozabíjet všecky,
co se pletou do cesty, co mi podráží nohy,
kolikrát nemam chuť vstát, ale vim že musim psát další slohy.

Který lidi poslechnou, který lidi odcení
buď to bude fajn, nebo to bude zklamání
Třeba je to talent a třeba taky ne,
proto je třeba ukázat co ve mně je.

Řekni mi to na rovinu, nedělá mi problém tohle schytat
Třeba jednoho dne si budu v oblacích lítat.
A to díky tomu, že jsem začal s timle psaním,
věřte mi, já vás nezradím.

Nezradim vás v tom, že bych přestal psát texty,
někoho to baví, ale nutit ti to vážně nechci.
Já našel jsem si cestu, jak bejt trochu výš,
třeba za rok, třeba pozdějc, to snad pochopíš,

že se snažim, že do toho dávám max
a že mě nedonutíš k tomu abych zahodil majk.
Možná tenkrát se to stalo, ale to mi bylo málo,
a já na rovinu říkám, že to za nic nestálo.

Byl jsem malý dítě, co se tenkrát bálo,
přiznávám se.. v srdci mi to ale zůstalo
A proto jsem začal jako Peroxid na novo.
Aspoň někde jsem se chytil, ve škole mi neříkaj hlavo.

Zvolil jsem si svojí cestu, kterou nechci opustit
dávám ze sebe všechno, to mělo by mi stačit.
Za tu dobu co jsem tu se fanoušci našli.
Někdo něco víc, třeba lidi který semnou na pivo zašli.
A i přestože je tu plno hejtů, tak si nehodim mašli.
Protože hlava mi stále říká, na ně kašli.

Vim že cestu semnou, zvolili jenom ti pravý,
je už pro mě jenom detail, zda jsou starý či mladý.
Cenim si jich, nezradim je, nedam je za nic,
o víkendu si spolu vypijeme těch pár sklenic.

Velký díky posílám pro kámoše, pro moje fany,
taky vim že oporu najdu u mojí jediný mámy.
I u mojí jediný, která mé srdce drží,
a vím že ho nikdy nepustí.

K tomu aby byl život fajn nepotřebuju rolit gramy,
a i přestože mám v hlavě těžký hlavolamy.
Věřim že je čas na to, než je vyřešim.
A až je vyřešim, tak se třeba potěšim.

Víš.. na pohled působim kladně,
blonďatej prcek, ale teď trochu vážně.
V dětství sem to neměl lehký a ani nemam teď,
jenom pár mých lidí zná ten pravej příběh.

Třeba ti ho někdy řeknu, až na to budu mít síly,
který sice už byly, ale slova na to nestačily.
Beaty a huba, k tomu mi stačí papír,
abych napsal co chci a pak to s radostí zabil.

Pak to zapil, zapil svý úspěchy,
abych s radostí zapil ty trapný vysměchy.
svý nádechy.. jsem rád že si můžu s v klidu dýchat,
že můžu tóny slýchat a na hnusnej svět koukat.

Hodně ode mě ještě uslyšíš,
nezabalim to.. mysli si o mně co si myslíš