Proč

Bylo krásné slunné ráno
a já probouzím.
Vedle tvých rukou, nohou, tvého těla
a tvých rtů.
Když mě ranním polibkem probudíš,
já jsem v sedmém nebi hmm a ty to víš.

Vždy byls moje druhé já,
a tys to zneužil.
TeĎ sedím tu,
a nevnímám realitu dní.

Hodně krásného a společného
jsi se mnou prožil.

Tak proč? Řekni proč.
Jsi mě opustil.

Tys říkal, žes byl šťastný,
tak proč jsi za jinou táh?

Mě šťastnou udělals,
ale teĎ trpím.

Vždy byls moje druhé já,
a tys to zneužil.
TeĎ sedím tu,
a nevnímám realitu dní.

Vždy byls moje druhé já,
a tys to zneužil.
TeĎ sedím tu,
a nevnímám realitu dní.

Proč? Tak proč jsi mi to
neřekl dřív?

Zničils mě, ale ty
dobře víš.

Mám v hlavě pořád to slovo,
ty 4 písmenka.
Stále si opakuju to stejné
slovo proč.

Vždy byls moje druhé já,
a tys to zneužil.
TeĎ sedím tu,
a nevnímám realitu dní.

Tak kdo mi odpoví,
na to proč?

Vždy byls moje druhé já,
a tys to zneužil.
TeĎ sedím tu,
a nevnímám realitu dní.

Tak mi konečně odpověz,
na otázku PROČ