Návštěva

Můj kamarád se v noci zbláznil, a tak jsem ho jel druhý den navštívit
Koupil jsem mu švýcarskou čokoládu a knížku o Sydu Barettovi, aby toho nebylo málo
A celou cestu jsem se smál a u špitálu jsem hledal parkovací místo
Překvapený, jak to že on a ne já, na vrátnici jsem se legitimoval

Pak jsem se procházeli mezi ostatními zlomenými postavami po chodbách
A navštívili jsme i zahulený bufet, páchnoucí po jetých teplákách
A pozorovali jsme mouchy na koblihách a hnusnou kávu jsme bryndali na už tak pobryndaný stůl
A měl jsem co dělat, abych v tom vedru neusnul

Mezitím se setmělo a já jsem začal myslet na cestu domů
Když jsme se vraceli večerem mezi ostatními pavilony k pavilonu
A celou cestu jsem si říkal: Jak to že on, proč ne já?
Nevíme oba, a když jsem odjížděl, tak jsem třikrát zablikal:
One, two, free!