Kaleidoskop

Schovávám si kaleidoskop z malých střípků barevných.
Prohlížím si prapodivný svět,
který sestavím z nich.
Vysoké jsou katedrály,
v jejich chodbách zabloudím,
zelené slunce svítí do oken,
až mě probudí tím.
Lásko má, snad smí se mi zdát,
že měl jsi mě rád,lásko má,
ten barevný světb tě navrátí zpět k nám.
Kaleidoskop z jedné pouti,
která dávno skončila,
kdo svou poutí poutím rozumí,
ať mi zprávu hned dá.
Krasohled je přec věc křehká,
až mi na zem upadne,
jeho sklíčka se rozkutálí,
bojím se toho dne.
Lásko má, snad smí se mi zdát,
že měl jsi mě rád, lásko má,
ten barevný svět tě navrátí zpět k nám.
Když se dlouho díváš do slunce
a pak zavřeš oči najednou,
vidíš také spoustu zlatých, zlatých střípků,
zlatých střípků jako já.
Ze všech krásných drahých dárků,
které jsi mi daroval,
připadá ni ten nejvzácnější,
ten co nejméně stál.
Modré skály, žluté moře, pod zelenou oblohou,
za dálkou je nekonečně cest,
všechny za duhou jdou.
Lásko má snad smí se mi zdát,
že měl jsi mě rád, lásko má,
ten barevný svět tě navrátí zpět k nám.
Kaleidoskop z jedné pouti,
která dávno skončila,
tou svou poutí poutím porozumí,
ať mi zprávu hned dá.
Krasohled je přec věc křehká,
až mi na zem upadne,
jeho sklíčka se rozkutálí,
bojím se toho dne.
Láskomá, snad smí se mi zdát,
že měl jsi mě rád, lásko má,
ten barevný svět tě navrátí zpět k nám.
Když se dlouho díváš do slunce
a pak zavřeš oči najednou,
vidíš také spoustu zlatých, zlatých střípků,
zlatých střípků jako já.